Dobrý vlastník rodinného domu si s příchodem jara svůj dům důkladně prohlédne. Nejprve obejde budovu a zkontroluje, zda se podél chodníku a u dolních částí stěn nenacházejí prohlubně a výstupky, které ukazují na zvýšený průtok vody v důsledku poškození kanalizace a okapů.
Kromě opravy těchto prohlubní a výstupků je třeba opravit i poškozenou kanalizaci a okapy, protože voda vyhloubí další prohlubně (obr. 1, 1. část). Je třeba také prohlédnout fasádu. Pokud se zjistí poškození a nabobtnání, je nutné provést opravu. O tom jsme již psali zde. Různá zatékání ukazují na poškození střechy, okapů i klempířských prvků, které je třeba najít a opravit (obr. 1,3,4 a 5. část).
Opadávání omítky a různé další skvrny ve sklepě ukazují jednak na poškození vodovodní sítě nebo kanalizace, jednak je možné, že voda pronikla sklepním oknem. Problémy, které jsou zřetelně patrné a které pravidelně vznikají kvůli špatně upravené úrovni okolního terénu, lze vyřešit po odvedení vody (obr. 1,6. část).
U okapů je třeba zkontrolovat, zda nejsou zanesené bahnem ze zimních srážek a listím. Také je třeba zkontrolovat svodné roury. Na střeše je třeba především opravit poškození krytiny. Část těchto poškození lze odstranit seřízením tašek zevnitř, protože zevnitř lze snadno zjistit, kde proniká nejvíce světla. Tam, kudy prochází sluneční světlo, je velká pravděpodobnost, že prochází i déšť (voda). Přes výstupní otvory na střechu je také třeba zkontrolovat stav komínů a klempířských prvků. Zvláštní pozornost věnovat komínu - zda na něm nejsou trhliny, deformace a odpadávání cihel (obr. 1, 2. díl). Takové poškození je třeba ihned opravit cementovou maltou, aby se zabránilo případnému požáru. Opravu malty a izolace může provést i neodborník, ale opravu nosných částí budov může provést pouze odborník. Na budovách - stejně jako na lidském těle, křídlech letadel nebo v kořenech stromů - existují důležité, nosné části i méně důležité spojovací prvky. Poškozením páteře, hlavního nosníku křídla, nebo natažením zatíženého
kořene usazeného stromu, může se celý mechanismus zhroutit, zřítit se, sesypat se. Hlavní nosné části budovy jsou hlavní zdi, o které se opírá střecha nebo horní podlaží, překlady nad dveřmi a okny, jakož i nosné trámy střešní konstrukce. Dnes často můžeme vidět, že i u nových budov se nejprve vybuduje nosný železobetonový skelet a teprve dodatečně se osazují stěny, dveře, okna a ostatní sestavy.
Co způsobuje chyby?
Polohu, rozmístění, dimenzování i způsob zabudování nosných konstrukcí určují stavební inženýři na základě pravidel nauky o pevnosti, jakož i na základě důkladných výpočtů. U správně navržených a řádně provedených budov se tyto prvky nemohou poškodit, protože by jejich poškození vedlo ke zřícení celé budovy nebo k velmi těžkým škodám. Dnes se však stále ještě poměrně mnoho rodinných domů, a zejména velké množství chat, staví neodborně. Výsledkem je, že později dochází k poškození právě u nosné konstrukce. Důvody mohou být následující:
- Základy budovy nejsou provedeny správně a v důsledku hmotnosti budovy podklad povoluje a nosné zdi se sesedají.
- Při stavbě nebyly použity materiály odpovídající pevnosti nebo byly materiály neodborně zabudovány.
- Jednotlivé prvky nejsou odpovídajícím způsobem dimenzovány, např. nosníky nad okny, nebo nebyly použity prvky předepsané kvality a rozměrů.
- Vestavěné prvky jsou předepsané kvality, odpovídající pevnosti a rozměrů, avšak jejich počet je nedostatečný. Např. nosné střešní trámy jsou umístěny ve větších vzdálenostech, než je dovoleno.
- Jednotlivé prvky byly z důvodu nadměrné snahy o bezpečnost navrženy s velkou vlastní tíhou, např. na tenké cihlové zdi byla uložena těžká betonová střecha.
- Pevnost nosných konstrukcí se vlivem různých účinků v průběhu času nebezpečně snížila. Např. se objevila koroze na prvcích železobetonu nebo ocelových nosníků. Hnití dřevěných trámů nebo mrazové poškození cihel.
Samozřejmě, tyto vlivy a chyby se mohou objevit i současně.
Nejdůležitější úkol
Chyby a poškození nosných konstrukcí obvykle zaznamenáme tehdy, když se již objeví určité známky těchto poškození: podlaha je sedlá, zeď je popraskaná nebo se naklání, objeví se průhyb na nosníku a střeše, okno je zablokované, odpadává rez z ocelového nosníku apod. Často nás různá praskání v nosnících a trámech nebo otřesy podlah či zdí upozorňují na výskyt závad.
Pokud jsme zjistili chybu, je třeba vyhledat radu statika - inženýra, který zodpovědně určí příčinu poškození a dá nám doporučení ohledně potřebných dočasných opatření (podpírání apod.) i ohledně konečného řešení. Pokud pouze tušíme, že vznikla chyba, tedy nejsme si jisti, měli bychom nalepit
napnutý papírový proužek na trhliny nebo poklesy. Papírový proužek se okamžitě přetrhne, pokud dochází k dalšímu pohybu trhlin nebo poklesů, a tím nás na nebezpečí upozorní. Mezitím je třeba přivolat odborníka.
Neodborný a nepovolený zásah je přísně zakázán a je životu nebezpečný! Neodborné podepírání nebo jakýkoli neodborný zásah může vést k částečnému nebo úplnému zřícení objektu.
Často není cílem nějakého zásahu odstranění stávající vady, nýbrž také provedení rekonstrukce, přidání dalšího podlaží, výstavba mansardy na již existující objekt, zbourání nebo vybudování nové zdi, rozšíření dveří nebo příček půdy apod. Všechny tyto práce mohou vést k přetížení, snížení nosnosti a jednostrannému zatížení nosných prvků objektu. Proto je pro každou, i sebemenší rekonstrukci, nutné příslušné stavební povolení a práce lze provádět pouze na základě schváleného projektu s oprávněným zhotovitelem. Proto k těmto pracím nemůžeme dát žádné rady, naopak upozorňujeme, že takové práce se nesmějí provádět bez odborníka.
Je dobré vědět…
Určitě je dobré vědět, jak lze dočasně odstranit poškození nosných prvků. Hlavní zdi jsou zpravidla ty, které jsou založeny v zemi. Vnější stěny budovy proto mohou být z výše uvedených důvodů sedlé, nakloněné a mohou se na nich objevit trhliny (obr. 2, 1. část). Stěny přízemních budov, které jsou vychýlené ven, lze podepřít trámy. Aby se trám neposouval, zhotoví se „pata“, k níž se připevní, nebo, jde-li o dřevěné trámy, upevnění se provede tesařskými sponami. Trám musí být pevný a dost silný a s vodorovnou rovinou má svírat úhel nejméně 20° a nejvýše 40°. Pod trámy na stěně je třeba vložit prkno, aby se zatížení rovnoměrně rozložilo na stěnu (obr. 2, 4. část).
Stěny nakloněné ven můžeme srovnat také tak, že do vyvrtaných otvorů osadíme ocelové šrouby s vhodnými podložkami. Tímto řešením, s možností seřízení napnutí, lze zabránit zřícení dvou protilehlých stěn (obr. 2,5. díl).
Úpravy na nosných zdech lze provádět pouze na základě schválených projektů. Oslabit nosnou zeď např. za účelem zhotovení skříně je přísně zakázáno. Je třeba se také vyhýbat přetěžování stropů. Nové příčkové zdi lze zřizovat jen tam, kde je strop dostatečně silný, nebo kde se za tímto účelem strop zvlášť zesílí (obr. 2, 3. díl).
Stropy a jejich nosníky lze podepřít jen tehdy, pokud tím nepřetěžujeme jiné prvky. Nesprávné je např. podepřít nosník stropu tak, že se zatížení přenáší do jediného bodu podlahy (obr. 2, 2. část). Podepření střešní konstrukce v případě deformace jejích prvků v důsledku přetížení je obvykle obtížné, protože strop podkroví obecně nemůže nést dodatečné zatížení. Takovou chybu lze odstranit pouze snížením zatížení střešní konstrukce. Je-li střecha přetížena uprostřed mezi hřebenem a okapem, lze problém vyřešit tím, že sundáme tašky a uložíme je v blízkosti okapu, přičemž otvor dočasně zakryjeme plachtou nebo PVC krytem (obr. 2, 6.›část). Ale ještě jednou zopakujme naši radu: pokud zaznamenáte poškození nosných prvků, je třeba ihned vyhledat radu odborníka.